Na Mírově
Další, v pořadí už pátou věznicí, kde OIKIA
zahájila přímé působení, je Mírov. Legendárné věznice umístěná ve zdech
gotického hradu nedaleko Šumperka v podhůří Jeseníků je ke spolupráci s neziskovými
organizacemi velmi otevřená. O naší návštěvě psali mírovští zde.
Historie původně biskupského hradu sahá do 13. století. Husité jej nedobyli, Švédové za Třicetileté války ano, Napoleonovým vojákům však znovu odolal. Se zástupcem hlavního kaplana vedeme přátelský spor, zda je nejstarší věznicí právě Mírov nebo Valdice. Faktem je, že na Mírov byla už roku 1761 přemístěna z Hukvald kněžská káznice. Historie rakouskouherské stání věznice se však píše od roku 1858, zatímco Valdice začaly odvíjet svou vězeňskou historii o rok dříve. Oba data jsou však spojena s koncem věznění na brněnském Špilberku. A tak zůstaňme u konstatování, že Valdice jsou nejstarším kriminálem v Čechách a Mírov na Moravě.
Stejně jako Valdice má i Mírov svůj kus temné historie. Za německé okupace zde bylo vězení olomouckého gestapa. Po roce 1948 zde byli vězněni příslušníci západního odboje a později i další odpůrci režimu.
Naše poděkování patří speciálnímu pedagogovi a také tiskovému mluvčímu Mgr. Františku Richterovi a kaplanovi ThDr. Janu Majerovi. Setkali jsme se s doživotně odsouzeným Jaroslavem Hejnou, s nímž jsme již nějakou dobu v kontaktu a po něm s relativně novým mírovským ředitelem plk. Mgr. Alešem Friedlem a jeho první zástupkyní plk. Mgr. Miroslavou Bezděkovou. A díky těmto čtyřem vstřícným lidem můžeme říci, že na Mírově zahájíme práci sociálně-terapeutické skupiny a individuální terapeutické rozhovory.
Povídání s Jaroslavem Hejnou bylo velmi milé. Neviděli jsme se řadu let, i když jsme si vyměňovali dopisy a pravidelně se slýchali po telefonu. I tak z toho byl téměř dvouhodinový rozhovor. Jeho příběh vám brzy nabídneme. Dejte nám jen trochu času – záleží nám na tom, aby byl autentický a pravdivý. Na rozdíl od toho, co si můžete přečíst na internetu. A tak jsme i naši společnou fotografii zveřejnili, až jsme dostali jeho souhlas.
Na Mírově jsme byli po řadě let a jako zástupci neziskové organizace vůbec poprvé. A Jaroslav je trojnásobný vrah odsouzený na doživotí. Naše povídání probíhalo s maximálním technickým zabezpečením. Chápeme podmínky věznice a dokážeme se jim přizpůsobit. Ukázalo se, že ani mříže nemusí bránit interakci, když o ni zúčastnění stojí. Z plánované hodiny se staly dvě. Řeč byla o vině, trestu, blízkých i o plánech do budoucna. A na konci vznikla přiložená fotografie. Díky laskavosti a pochopení pana ředitele Friedla však napříště budou bezpečnostní opatření mírnější. Podívali jsme se na místnost, kterou budeme moci využívat a těšíme se tam. Podle dopisů, které nám přišly, se zdá, že budou i klienti :).
Činnost OIKIA se tedy zdárně rozvíjí. A tak už nám nezbývá než hledat nové
spolupracovníky? Je to pro vás zajímavé? Ozvěte se na oikia@oikia.cz. Těšíme se na setkání.